Fotografování vrtulníků nepatří mezi nejsnadnější, na dobré fotografii by měl mít vrtulník ostrý trup a rozmazané listy obou rotorů. Listy hlavního rotoru mají relativně malé otáčky (u Mi-24 cca 240 za minutu, u W3A Sokolu cca 270) a zajistit, aby byly na fotografii rozmazané či alespoň máznuté je možné jen delším časem. A samozřejmě, že delším časem dosáhnete mnohdy rozmazání nejen listů, ale i vlastního vrtulníku. Známá poučka říká, že udržíte čas rovný převrácené hodnotě ohniskové vzdálenosti, ale pro fotografování pohybu vrtulníku, a o dynamice letícího vrtulníku není třeba pochybovat, je ještě třeba brát na zřetel právě i pohyb listů rotorů. Vaše pevná ruka bude základem úspěchu.

Při fotografování využijete různá ohniska - střední a široká pro statickou ukázku, střední pro pojíždějící stroje a teleobjektiv pro letovky a detaily.

Používám nastavení priority času (Tv), přičemž je vhodné i mírně zaclonit. Ostření používám kontinuální, na statiku jednosnímkové. Citlivost volím podle místních podmínek, čím nižší, tím lepší, neboť šum je na modré obloze dosti výrazný.

Není nutné mít vždy zachycen celý stroj, větší detail či ořez zajistí neotřelý pohled a dynamickou fotografii.

Ukázka použití příliš krátkého času (1/750 s), listy rotorů jsou takřka ostré, nehybné, fotografii chybí dynamika, vrtulník nehnutě visí v prostoru.

Obdobná fotografie, čtyřikrát delší čas zajistil slušné rozmazání obou rotorů při zachování ostrosti zbytku vrtulníku.

Co dokáže dlouhý čas s listy hlavního rotoru ukazuje následující fotografie. Pro takto dlouhý čas (1/60 s) při ohnisku 305 mm (přepočteno na kinofilm) je třeba pevnou ruku nebo použít stativ. Zde foceno z ruky.

Fotografie akrobatického obratu, kde je použití času na hraně (čas 1/320 s je už příliš krátký), vzhledem k použitému ohnisku 290 mm a pohybu vrtulníku jsem se fotit kratším časem neodvážil a propásnout Sokola na vrcholu souvratu jsem nechtěl.

Výřez z výše uvedené fotografie.

Fotit se dá i v nepříznivých podmínkách, zde nastupující bouřková oblačnost vytvořila tmavé pozadí, na kterém se vrtulník více vyjímá.

Máte-li zajímavé pozadí, můžete fotit i vrtulníky panningem, což jen zvýrazní rychlost letu. Na základě rychlosti stroje a použitého ohniska zvolím čas, aby pozadí bylo co nejvíce razmazané pohybem a samotný vrtulník ostrý. Panningem by se dalo fotit i proti modré obloze, ale efekt máznutého pozadí by nebyl výrazný. Důležité je sledovat fotoaparátem vrtulník a při nepřerušeném pohybu sledování exponovat.

Vrtulníky jsou plné detailů, dostanete-li se do náležité blízkosti, určitě naleznete zajímavé pohledy.

Pro fotografování statické ukázky je třeba mít široký objektiv, odstoupit nebývá kam, navíc na leteckých dnech je množství diváků a dosáhnout fotografie bez rušivých elementů (diváci, zábrany, ostatní stroje,...) chce trpělivost a štěstí.

Stejná pravidla jako pro fotografování vrtulníků platí pro fotografování vírníků, s dodatkem, že nosný rotor mívá nižší otáčky než u vrtulníku.

Pevnou ruku, rychlé oko a dobré světlo...