Na to, jak jsme malá republika - rozlohou a počtem obyvatel - se u nás pořádá velké množství leteckých dnů, od těch lokálních až po letecké dny s mezinárodní účastí.

Před příjezdem na letecký den, který je vhodné plánovat na ráno až dopoledne, je dobré se seznámit s prostorem letiště a především s omezením volného pohybu osob, což většina pořadatelů uvádí na internetových stránkách. Dalším omezujícím faktorem, který většinou zjistíte až na místě, jsou různě vysoké zábrany a ploty, které na některých leteckých dnech dosahují výše až 2 m a fotografovat lze jen mezerami v nich.

Také je vhodné seznámit se s umístěním Vzletové a přistávací dráhy (VPD) s ohledem na pozici diváků a přihlédnout k poloze Slunce během dne, přednostně v čase letových ukázek. S tím souvisí i znalost programu leteckého dne, kdy již před ukázkou si můžete nastavit odpovídajícím způsobem fotoaparát. VPD bývá obvykle situována ve směru západ-východ, divácké prostory spíše na severu. Z toho plyne největší omezení fotografující veřejnosti, neboť se fotí proti slunci. Někde je možné jít na druhou stranu dráhy a fotit po Slunci, jinde to možné není.

Na leteckém dni lze fotografovat statickou stojánku letadel, dynamické ukázky a cokoli dalšího.

Při fotografování statiky je možno fotografovat celé vystavené letouny, použití širokého ohniska je nezbytné také vzhledem k množství rušivých elementů: zábradlí, zábrany, ostatní vystavené stroje, technické zabezpečení letadel, diváci, fotografové, ...). Také je nutno si na požadovaný záběr někdy nějakou dobu počkat.

Další variantou focení statiky je fotografování detailů, k čemuž je vhodný standardní objektiv až teleobjektiv. Je-li slunečno a Slunce ve správné pozici, nabízí se i použití polarizačního filtru.

Focení dynamických ukázek, tzv. "letovek" je asi nejobtížnějším oborem fotografování letadel. Letadla se pohybují značnou rychlostí a v různých výškách. Ve vyšších výškách je použití kvalitního (rychlého) teleobjektivu nutností. Je možné použít stativ či fotit tzv. "z ruky". Při nízkých průletech může překážet plot, zábrany, reproduktory a další překážky, s kterými je třeba při fotografování počítat. S tím souvisí i nutnost výběru vhodného místa k fotografování, nejlepší je mít plán již před příjezdem na letiště a po příjezdu jej operativně upravit. Během letových ukázek bývá první řada (řady) u zábran dávno obsazená a šance na vniknutí do předních pozic je takřka nulová.

Pozice v první řadě umožňuje fotografovat starty a přistání, případně i pojíždění letadel. Je možné využít techniku "panningu", kdy sledujete pohybující se letadlo a zároveň exponujete. Dojde tím k masivnímu rozmazání pozadí. Je možné fotit i z větší vzdálenosti od VPD z diváckých prostorů a například do záběrů vhodně zakomponovat i diváky. Letové ukázky, až na několik výjimek, probíhají v ose dráhy a přibližně ve středu dráhy se létá nejníže.

Obecně platí, že na lokálních leteckých dnech je větší možnost pohybu, méně diváků a celkově klidnější atmosféra. Co se týká fotografické techniky, zrcadlovka je výhodou a rychlý autofocus takřka nutností. Ale již jsem viděl spousty podprůměrných až nepovedených fotografií pořízených tou nejlepší fotografickou technikou, a také spousty pěkných fotografií pořízených fotoaparáty průměrné kvality či dokonce fotoaparáty kompaktními.

Špičková technika za Vás pěknou fotografii neudělá, jen je to s ní mnohem snadnější. Naštěstí, přestože výrobci fotoaparátů vydávají každý rok nové lepší a lepší modely, naštěstí o pěkné (krásné, chcete-li) fotografii stále rozhodují v první řadě oči, ruce a nezbytná dávka štěstí.

Jsem přesvědčen o tom, že jeden fotograf nemůže stihnout poutavě nafotit sám celý průběh leteckého dne, přesto se o to již několik let snažím.